Je jaro roku 2025 a my vyrážíme s Michalem Černým na naší vysněnou potápěčskou dovolenou. Jsou to Maledivy – ostrov Dhangethi.
Už jen samotný začátek naší výpravy slibuje nevšední zážitek. Z Prahy odlétáme na palubě dvoupatrového Airbusu A380 společnosti Emirates – a to není obyčejný let, ale první krok do tropického světa plného barev, emocí a zážitků, které ti zvýší tep. Po přestupu v Dubaji a krátkém letu na Maledivy přistáváme na letišti v Malé, odkud nás rychlý přesun lodí zavede na malebný ostrov Dangethi – tichý ráj obklopený tyrkysovým oceánem… a pod jeho hladinou čeká opravdová divočina.
Ostrov Dangethi – malý, ale s velkým srdcem
Dangethi se nachází v atolu South Ari, jednom z nejvyhlášenějších míst pro potápění na Maledivách. Ostrov si i přes rostoucí popularitu uchoval svou autenticitu. Na rozdíl od luxusních resortů nabízí přívětivé ubytování u místních lidí .
Na ostrově hned po příjezdu je vidět, že je tady chudý kraj. Nic moc nového tady není, většina budov je staršího data a podle toho tak vypadají. S naším ubytováním jsme každopádně velice spokojeni. Klimatizace funguje ,protože bez té bych tady asi chcípnul. To se opravdu nedá, já nesnáším vysoké teploty, tak by to pro mne byl očistec. Ale přijeli jsme sem za potápěním a pod vodou zas tak horko nebude, aspoň jsem si to myslel. Ale hned při prvním koupání jsem zjistil,že v této vodě se opravdu ochladit nedá. Při hladině 32 stupňů a více, to je opravdu mazec. Říkal jsem si, že aspoň při tom potápění ve větších hloubkách bude trošku chladněji ,ale kdepak i ve 30 metrech má voda 30 stupňů.
Abych se tady nerozepisoval o každém ponoru potápění tak začínáme hned v pondělí a každý den vyjíždíme na moře, někdy se vracíme po obědě někdy až v pozdním odpoledni.
Každý den dva nádherné ponory, které opravdu stojí za to. Na lodi je vždycky k dispozici pití a drobné občerstvení, když se vyráží na celý den máme sebou i oběd.
(Zde jsou krátká videa z našich ponorů.
Den první – lokality Banana Reef GPS 3°37’53.1″N 72°56’49.4″E /
Noo Giri GPS 3°38’11.8″N 72°55’52.7″E
Den druhý – lokality Kudhima Wreck GPS 3°35’45.4″N 72°53’00.1″E
Padesátimetrová nákladní loď potopená v roce 1998, která se stala umělým útesem s hloubkou až 30 m.
Ali Thila -Turtle Point GPS 3°37’56.0″N 72°55’06.7″E
Den třetí – lokality Dhigurah Archers GPS 3°32’06.2″N 72°54’35.8″E
Dhangethi house Reef GPS 3°36’13.3″N 72°57’39.6″E
Den třetí nás čekal i noční ponor na lokalitě Noo Giri GPS 3°38’11.8″N 72°55’52.7″E
Den čtvrtý lokality Bodu Finolhu Thila GPS 3°29’16.6″N 72°46’14.0″E
Rangali Madivaru GPS 3°35’11.3″N 72°43’03.8″E
Den pátý lokality Al Karim Wreck GPS 3°37’10.0″N 72°56’51.0″E
Tato ocelová nákladní loď, dlouhá přibližně 60 metrů, byla úmyslně potopena v roce 2000, aby vytvořila umělý útes. Vrak nyní spočívá vzpřímeně na písčitém dně v hloubce kolem 33 metrů.
Ali Thila -Turtle Point GPS 3°37’56.0″N 72°55’06.7″E
Den šestý lokalita Kuda Rah Thila GPS 3°33’33.8″N 72°55’26.0″E
Jedním z největších vrcholů celé naší potápěčské výpravy byl ponor na Kuda Rah Thila. Tuhle lokalitu místní potápěči právem označují za „podvodní katedrálu“ – nejen kvůli jejímu impozantnímu tvaru, ale i kvůli atmosféře, která bere dech.
Kuda Rah Thila je chráněná lokalita, což je znát na každém metru. Útes začíná už v hloubce kolem 12 metrů a padá až ke 30 metrům. Voda byla během našeho ponoru neuvěřitelně čistá, viditelnost přes 25 metrů. Obrovská hejna modrých pruhovaných sweetlips, murény, perutýni, občas tu projede rejnok nebo bílý žralok útesový.
Den sedmý setkání s velrybím žralokem.
lokalita Sun Island Beyru GPS 3°28’21.1″N 72°47’53.7″E
Druhým nezapomenutelným místem, které jsme během naší potápěčské výpravy navštívili, byl Sun Island Beyru – lokalita známá hlavně tím, že je jedním z nejlepších míst na Maledivách pro setkání se žralokem obrovským (whale shark).
Ponory zde probíhají většinou jako “search dive” prostě naháněčka – tedy hledání těchto klidných obrů. Žraloci obrovští se zde často zdržují, protože v teplých vodách podél útesu mají dostatek planktonu, který je jejich hlavní potravou.
Z Dhangethi do Hulhumalé: Za žraloky o krok blíž
Po několika dnech na nádherném ostrově Dhangethi, kde jsme si užili to nejlepší z maledivského potápění – včetně žraloka obrovského u Sun Island Beyru a barevných útesů Kuda Rah Thila – jsme se vydali na další etapu naší cesty. Tentokrát směr Hulhumalé, moderní ostrov spojený s hlavním městem Malé. A důvod? Jediný: potápění se žraloky.
Potápění se žraloky – adrenalin, respekt a pokora
Přijíždíme do Hulhumalé a po chvilce čekání vyrážíme s místním průvodcem na výpravu, která nám dlouho zůstane v paměti. Tentokrát nešlo o pohodové šnorchlování nebo pozorování barevných rybiček – šli jsme do vody za žraloky šedými, bělocípými a černocípými útesovými.
Lokalita, kam jsme zamířili, byla vzdálená asi 15 minut jízdy lodí od Hulhumalé. Hned po sestupu pod hladinu jsme věděli, že to bude jiné. Náš průvodce s sebou bere krmení pro žraloky.
Zanořujeme se a pak přišli oni – majestátní, klouzající vodou s takovou elegancí, že se vám zatají dech. Neútočí, nevyhledávají konflikt. Sledují vás s odstupem, ale nebojácně. Pocit, kdy vás obklopují žraloci a rejnoci nejde slovy popsat. Místo strachu přichází zvláštní klid. Člověk si připadá jako host, ne jako vetřelec.
Přesun na Hulhumalé byl perfektní zakončení naší potápěčské dovolené. Z klidného Dhangethi jsme se posunuli do místa, kde je potápění trochu drsnější, ale o to intenzivnější. Potkat žraloka tváří v tvář není o adrenalinu – je to o respektu. A ten si z téhle výpravy odnášíme nejvíc.
Je tu konec a my se vracíme zpátky domů. Bylo tu nádherně ale všude dobře doma nejlíp. Už se těšíme na ten náš evropský vzduch.
Tady je dlouhá verze dvou ponorů. Nechtělo se mi to krátit, protože to opravdu stojí za tu podívanou.
Vyrážíme na sever Německa na zatopený lom Hemmor. Tentokrát je to jenom pánská jízda.Jedene ve složení Vláďa Kulštejn, Láďa Račák, Honza Rybák a Honza Fuchs. Máme před sebou parádní prodloužený víkend a tak vyrážíme už v pátek brzy ráno. Jelikož je 28.října svátek a tak máme k dobru ještě krásné pondělí, kdy plánujeme návrat.
I když potápěčská báze na lomu Hemmor nabízí i ubytování řešíme ubytování přes Booking. Vychází to pro nás o polovinu levněji. Sice nebydlíme přímo na lomu, bydlíme v kempu zhruba 7km od lomu ale to je kousíček vzhledem k ceně se to určitě vyplatí. A je tu všechno co je potřeba. Nechybí tu ani velká sprcha a topení bez kterého by to v tomhle podzimním počasí už nešlo.
Cesta nám z Chebu trvala nějakých 7 hodin naštěstí jsme nikde nepotkali žádnou zácpu. A tak cesta tam probíhala hladce.
Máme tu sobotu ránu na lom otvírají v 9 hodin jedeme se potápět. Osobně jsem čekal na lomu lepší kontrolu kdo se zde potápí po předložení první licence po ostatních lidech nikdo nic nechtěl jenom zaplatit. Je po deváté hodině ráno a už je zde docela narváno jsou zde desítky možná i stovka potápěčů. A parkoviště se stále plní a plní.
Po lehké přípravě jdeme do vody vstupem E1, voda je naprosto úžasná tak křišťálovou vodu už jsem dlouho neviděl. Né nadarmo se o této lokalitě říká že je to nejčistší voda v Německu asi tomu tak opravdu bude.
První ponor je za námi a bylo to fakt úžasné. Na to kolik je na břehu lidí tak pod vodou se to rozprchne a vypadá to že tam pomalu nikdo není. V pod hladinou potkáváme skupinky potápěčů ,kteří míří od jedné atrakce ke druhé. Letadlo levitující v hloubce 10 metrů pod hladinou je fakt úžasné, dokonce je vidět i za satelitní mapy Google.
Mezi ponory si vždycky odskočíme do kempu kde jsme ubytováni. Teplý oběd a trocha odpočinku je mezi ponory třeba. Tu nejlepší lokalitu což ti myslím že je výsypka s nákladním autem Mercedes si dáváme nakonec 2x. Na poprvé se mi v hloubce 48 metrů z ničeho nic vypnula kamera a tak jsem tam prostě musel znovu. Nicméně při druhém ponoru se situace opakovala. Pouzdro kamery Insta360 X3 zřejmě nesneslo ten tlak a tlačítka na něm prostě vypnuly kameru znovu. Naštěstí Honza Rybák a jeho GoPro kamera fungovala skvěle. A tak aspoň nějaké záběry z té hluboké a překrásně čisté vody jsou.
Vyrážíme se na chvilku podívat k severnímu moři, k deltě řeky Labe. Bohužel koupání v moři se nekonalo. Při našem příjezdu panoval odliv a hladina moře byla o 3 metry níže.
Poslední ponor od výsypky což je vstup E3 plaveme až na E1 což je nějakých 350 metrů. Pozvolným výstupem se nám krásně zkrátilo deko na nulu. Tenhle ponor se nám sice při plánování zdál dlouhý ale nakonec to bylo jen 33 minut. Jelikož jsme si výsypku pomalu proplavali v minulém ponoru.
Máme tu neděli odpoledne a mi se loučíme s lomem Hemmoor. Přesouváme se do kempu a v pondělí ráno vyrážíme zpět k domovu.
Sport v Chebu
