Končí víkend a my jsme se znovu vydali pod hladinu naší čím dál kalnější přehrady. Tentokrát jsme zamířili na místo, kde kdysi stávala lidská obydlí. Z břehu vypadá voda stále krásně čistá, ale jakmile se ponoříme, její průzračnost rychle mizí a kal se zvedá s každým pohybem.
Přesto i v těchto podmínkách nacházíme známá místa. Proplouváme temnými sklepeními a pátráme po skrytých obrech naší přehrady. Bohužel tentokrát jsou sklepení prázdná.

Pokračujeme hlouběji, do temných hlubin, kde na hromadách cihel potkáváme spoustu menších sumců. Kde se ukrývají ti velcí, netušíme – dnes jsme na ně štěstí neměli.




Po nějaké době se mezi sutí starých domů objevují i candáti. Po 65 minutách strávených pod vodou vylézáme příjemně unavení, ale trochu zklamaní z kvality vody, která je rok od roku horší. Naštěstí tenhle pocit vyvážilo to, že jsme přece jen potkali spoustu hezkých ryb a bylo na co koukat. A tady je něco i pro vás – tak hezkou podívanou!

Je konec června a já s Dagi se rozhodujeme vyrazit na prodloužený víkend do Rakouska – a jak jinak než za potápěním. Tentokrát máme v plánu navštívit známé jezero Attersee a jezero Langbadsee . Cestou se chceme podívat také k jezerům Mondsee, Traunsee a Wolfgangsee
Naše cesta začíná ve čtvrtek a Rakousko nás hned na uvítanou přivítá pořádným deštěm. Přesto se nezdráháme a míříme přímo k Attersee, kde víme, že není problém zaparkovat téměř kdekoliv. Zde přespíme a připravíme se na první ponor.
Původně jsme chtěli udělat krátkou zastávku u Mondsee a podívat se do vody, ale brzy zjišťujeme, že je téměř nemožné někde zaparkovat. Všude jsou samé soukromé pozemky a přístup k vodě je jen na několika málo místech. Nezbývá než pokračovat dál.
Ráno se probouzíme u Attersee, počasí se trochu umoudřilo – i když je pouhých 15 °C a zataženo. Vyrážíme na lokalitu Nussdorf, kam se vždy rádi vracíme.
Je to nenáročné místo ideální i pro pohodové potápění. A tentokrát nás překvapilo množství ryb – tolik rybiček pohromadě jsem na žádné jiné lokalitě na Attersee snad nikdy neviděl. Připadali jsme si skoro jako v moři. Přikládáme krátké video z našeho ponoru, abyste si mohli atmosféru vychutnat s námi.
Po krásném ponoru se rozhodujeme, že zbytek víkendu věnujeme turistice.
Vyrážíme na jezero Traunsee . Kde je pod vrcholem Traunstein krátká turistická stezka podél jezera kam se chceme podívat.
Kdo se chce podívat výše tak tady má mapku, my tam už byli je to cesta tak na 5-7 hodin.


















Odtud vyrážíme na jezero Langbathsee ,kde jsme chtěli přespat do druhého dne. Ale bohužel nebo spíš bohudík cestou potkáváme čecha který nás upozorňuje ,že se tam již spát nesmí. Před jezerem je instalována parkovací kamera. Pokud zůstanete přes noc nepočítá vám to 70 Eur a to fakt nechceme. Naše zhruba 3 hodinová zastávka nás stála asi 3 Eura. Pro potápění na jezeře je třeba mít zaplacené povolení. A i kontrola že máme zaplaceno byla.
Další zastávkou je jezero Wolfgangsee. Najít zde místo na přespání je ovšem ještě větší výzva než u Mondsee. Nakonec se na nás ale usměje štěstí a objevujeme šikovné parkoviště kousek od hřbitova, kde jsou dokonce k dispozici toalety. Parkovné je 10 eur na den, což je na zdejší poměry doslova výhra.Kousek pod parkovištěm se nachází i veřejná pláž, jedno z mála míst, kde je možné se koupat – jinak jsou břehy jezera opět převážně soukromé a nepřístupné.
Druhý den ráno vyrážíme na místní ozubnicovou dráhu – legendární zubačku na vrchol hory Schafberg. Už samotná jízda je zážitek a výhledy nahoře doslova berou dech. Počasí se vydařilo na jedničku – nádherně jasno a teplo, takže jsme si panoramatické pohledy na všechna okolní jezera opravdu užili. I když jízdenka na zubačku není zrovna levná, výhled rozhodně za tu investici stojí.


































Na vrcholu máme zhruba dvě a půl hodiny, což je akorát na procházku i něco dobrého k snědku. Cestu dolů si pak zpestříme jízdou replikou původní parní lokomotivy – skvělá tečka za víkendovým dobrodružstvím.
Dole u jezera je malá restaurace kde dělají skvělé burgry a to je zakončení našeho výletu na vrchol.

Tím naše červnové rakouské putování končí. Plní zážitků míříme zpět na západ Čech – spokojení, že jsme si užili potápění, přírodu i krásná místa, a už teď přemýšlíme, kam vyrazíme příště.Brzy se sem vrátíme…..