Je tu Březen 2016 a vyrážím s přáteli za potápěním na Slapskou přehradu. Jedeme ve složení Láďa Račák ,Petr Marek a moje maličkost. Vyrážíme z Chebu v pátek 25.3.2016 na Slapy dorážíme okolo desáté hodiny a okolo jedenácté jdeme na první ponor. V plánu je vrak na 101 km je to na Živohošti sjíždíme po lesní cestě co nejblíže ke břehu a jdeme na to voda nevypadá vůbec špatně. Tak snad to najdeme ten vrak.
Zanořujeme se u přístaviště parníku a jdeme do hloubky 20m a začínáme hledat vrak. Po dlouhých minutách když už to pomalu chceme otočit tak najednou je před náma. Vrak je už v dosti pokročilém rozkladu za ty léta co je pod vodou ale ještě stále je poznat kde je předek a kde zadek. Vše natáčím na video tak snad tam bude něco vidět. Končíme ponor a cestou zpět potkáváme ještě překrásného kapříka co ještě takřka spí. Bereme to ke břehu a za chvilku jsme všichni po zdárném ponoru v pořádku na břehu.
Krátké video ze 101km je tady.
Jedeme se ubytovat na Rabyni a odpoledne dáváme ještě jeden ponor tentokráte na slepo cesta vede až k vodě máme to pod penzionem tak proč ne.
Viditelnost je tu okolo 2-3m což není žádný zázrak ale není to zase tak špatné.
Máme tu druhý den dnes je v plánu zátoka vraků vedle Živohošťského mostu a odpoledne přístaviště u hráze.
Po snídani vyrážíme směr Živohošťský most po patnácti minutách jsme na místě je sice zataženo ale hlavně že neprší.
Je nám jasné že si všichni tři sáhneme na dno svých sil ,protože ty schody dolů to je očistec natož to vylézt zpátky.Ale tohle místo za to opravdu stojí.
Je tu vrak velkého hausbótu a pak starý motorový člun.
Výstroj si nosíme dolu na několikrát protože upadnout na těch schodech by byla osudová chyba která by neskončila jen modřinama.
Okolo desáté jsme všichni připraveni a ve vodě . A tady je pár obrázků ze zátoky vraků.
Po proplavání celé zátoky přichází ta lahůdka na konec. Vylézt ty schody fuj vůbec se mi do toho nechce ale nic se nedá dělat.
Vylézám z vody a těsně pod mostem odhazuji zátěž protože s ní bych to nedal. I tak dávám schody takřka po čtyřech a nahoře jsem úplně vyčerpaný.
Sice si říkám už ne ale je mi jasné že se sem ještě někdy vrátíme.
Jedeme na nějaký ten oběd a po odpočinku jedeme k hrázi naproti náplavce k přístavišti.
Slapská přehrada – hráz přístaviště.
Je sobota odpoledne a my vyrážíme směr přístaviště. Počasí se umoudřilo vylézá sluníčko tak to bude parádní odpočinkový ponor.
Je tu parádní přístup k vodě jen v sezóně se tu potápět nedá bude zde asi velký provoz lodí. Jdeme do vody a bereme to od hráze proti proudu jsou zde nádherné skalní stěny na kterých spí okouni a plotice.Voda je ještě dost studená tak se téměř nehýbou.
Po asi 45 minutách lezeme z vody a fičíme na penzion na horkou polévku. Pár obrázků co se mi podařilo natočit je tady tak pěknou podívanou.
Je neděle náš poslední den na Slapech ráno po snídani balíme a vyrážíme ještě jednou na tentokrát ke stanovišti vodní záchranné služby.
Je mlha že není vidět ani na 50m jdeme do vody omrknout kdepak tu mají co zajímavého. Cestou do vody bohužel zjišťuji že paměťová karta zůstala v počítači takže není na co točit. No nic se nedá dělat nějaké obrázky pořídím v Květnu kdy se sem opět chystáme. Když lezeme z vody už je nádherný počasí.Sluníčko svítí jak o život no paráda jen škoda že už balíme a jedeme směr Cheb.
Napsat komentář