Dnes nás čekala extra Kalná voda, ale o to dechberoucí setkání. Beru kamaráda Olivera čerstvého potápěče který má krátce po kurzu na jeho první samostatný ponor. Pod hladinu naší krásné Jesenické přehrady. Z hladiny vypadala voda překvapivě čistě, avšak po zanoření se ukázala její skutečná tvář. Už ve třech metrech hloubky se viditelnost ztrácela – sotva byl vidět metr před sebe.
I přes tuto kalnost nás čekalo nezapomenutelné setkání. Krátce po zanoření jsme dorazili k vraku plachetnice, kde jsme objevili dva překrásné sumce. Klidně odpočívali mezi troskami a působili téměř majestátně.
Pokračujeme dál naší oblíbenou lokalitou a v korunách zatopených stromů zahlédneme stín. Připlaveme blíž – a tam, ve spleti větví, stojí nádherná štika. Kupodivu nás nechává přiblížit se velmi blízko, což je v kalné vodě spíše výjimka. Obvykle bývají štiky v takovýpodmínkách velmi plaché. Společnost jí dělal malý sumec, který také o.
Po téměř hodině vyplouváme na hladinu. Byl to nádherný ponor, plný krásných setkání. Ale je zřejmé, že voda v Jesenici se zhoršuje – je stále kalnější a viditelnost se den ode dne zmenšuje.
Napsat komentář