Končí víkend a my jsme se znovu vydali pod hladinu naší čím dál kalnější přehrady. Tentokrát jsme zamířili na místo, kde kdysi stávala lidská obydlí. Z břehu vypadá voda stále krásně čistá, ale jakmile se ponoříme, její průzračnost rychle mizí a kal se zvedá s každým pohybem.
Přesto i v těchto podmínkách nacházíme známá místa. Proplouváme temnými sklepeními a pátráme po skrytých obrech naší přehrady. Bohužel tentokrát jsou sklepení prázdná.
Pokračujeme hlouběji, do temných hlubin, kde na hromadách cihel potkáváme spoustu menších sumců. Kde se ukrývají ti velcí, netušíme – dnes jsme na ně štěstí neměli.
Po nějaké době se mezi sutí starých domů objevují i candáti. Po 65 minutách strávených pod vodou vylézáme příjemně unavení, ale trochu zklamaní z kvality vody, která je rok od roku horší. Naštěstí tenhle pocit vyvážilo to, že jsme přece jen potkali spoustu hezkých ryb a bylo na co koukat. A tady je něco i pro vás – tak hezkou podívanou!
Napsat komentář