Vítej v podvodním světě

Jsme na cestě na klubovou akci lomy která se koná na lomu Rumchalpa. Cestou dostávám takové vnuknutí podívat se na Žernosecké jezero. Je to sice pro nás zhruba 80 km zajížďka ale třeba to bude stát za to.

Přijíždíme na naše známé místo a jdu se podívat k vodě. Cesta dolů k vodě opravdu náročná ale většinou když je čistá voda tak to stojí za to. A to se každopádně po zhruba pěti letech stal i dnes . Přijdu dolů k vodě a nevidím že se jde do vody. Není na co čekat. Naše drahé polovičky se jdou projít do místního parku CS Beton. A já s Láďou Račákem sestrojíme do vody. Cesta k modul k vodě dolů není jednoduchého, ale když si člověk dá pozor tak si nerozbije hubu.

Je to vidět že po mnoha letech si tu místní rybáři prosekali cestu a tak se dá podél vody v pohodě dojít až na blízké Mmolo kde Jjdeme do vody.

Chvilku po zanoření hned narážíme na trosky lomu Barikádníků který jsem byl přivezen po vodě z Prahy.

Na mostě narážíme na umělá hnízda candátů. A je vidět že to opravdu funguje téměř na každém hnízdě sedí překrásná ryba která si hlídá svoje hnízdo.

Užíváme si překrásnou tři čtvrtě hodinu pod hladinou Žernoseckého jezera. Trosky mostu jsou opravdu momentální. Osobně vůbec nechápu jak to jsem tenkrát dokázali převést .

Takové množství candátů jako je tady jsem pod hladinou minimálně 10 let neviděl .

Všem krásnou podívanou.

Jsou svátky je začátek května a já s Láďou Račákem vyrážím na jezero Attersee. Užijeme si nádherné dva dny potápění. Cestou to bereme podél jezera Mondsee , ale tady bohužel nenacházíme žádné místo k zaparkování. Je krásné počasí a všude je plno. Tak tedy jedeme přímo na Attersee a tentokrát na lokalitu Wandl. Tady jsme ještě nikdy nebyli ,tak to jdeme zkusit. Voda vypadala a byla naprosto luxusní s viditelností okolo 30 až 50 m ,naprosto neuvěřitelné. Z hloubky 50 m bylo nádherně vidět slunce.

Světlo tady opravdu není potřeba ,toho je tu víc než dost. Hloubky jsou nádherné ale mrazivé. Stálá teplota okolo čtyřech stupňů Celsia. Člověk v té čisté vodě ani neregistruje hloubku až počítač upozorňuje ,že jsme dosáhli plánované hloubky 50 m. Čas letí a rychle nabíráme Deco. V těchto hloubkách opravdu není času nazbyt, každá chyba by mohla být katastrofální a ani Buddy by nebyl nic platný. Vychutnáváme si to nádheru a otáčíme to do mělčích vod. Nakonec jsme každý nabrali jen zhruba 7 minut dekompresního času. Oba jsme v pořádku na břehu a je čas se přesunout na naše oblíbené místo na přespání. K potoku Weissenbach. Startujeme kompresor a plníme láhve na další den.

Je podvečer a grilovačka na břehu je ideální závěr dne.

Zítra ráno máme v plánu lokalitu Offen.

Je ráno a my se tam hned přesouváme ,aby bylo kde zaparkovat. Když je svátek a navíc ještě hezky tak je tu prostě všude plno.

Tady máme v plánu se podívat na Madonku. Každopádně nám to nevyšlo ,měli jsme plavat ještě dál podél břehu od vlezu do vody je to docela daleko. Ale i tak padáme podél skal do chladných hlubin téměř absolutní viditelností. Lehce promrzlý ale spokojení se vracíme na břeh. Potkáváme zde mnoho českých potápěčů, kteří také zatoužili po křišťálové čisté vodě.

Přesouváme se na místo ,kde můžeme zapnout kompresor a plníme lahve na další ponor. Je poledne a dobrý gulášek přijde vhod .Zatím co plníme lahve ,dáváme si dobrý oběd.

Dostali jsme tip na lokalitu, kde je podvodní les .Jedeme se tam podívat.

Z této lokality jsme oba trošku zklamaní. Čekali jsme opravdový podvodní les . Ale tady je jenom pár klád naházených přes sebe, opravdový podvodní les tady není .Ten najdeme v Čechách kousek od baráku na Jezeře Medard ,na to nic nemá. Tam by teprve Rakušáci věděli jak vypadá podvodní les. Ale na čistotu vody v Rakousku žádná česká lokalita nemá, to jim opravdu můžeme závidět.

Je odpoledne všude spousta lidí a my se přesouváme zpět na Weissenbach ,kde přenocujeme. Ráno se vracíme domů.