Blízká setkání v extra kalných vodách 07-2026
Když viditelnost klesá, začíná pravé dobrodružství.
Voda v Jesenické přehradě možná láká k letnímu osvěžení, ale jakmile si pod hladinu nasadíte masku a vezmete lahev, situace rázem vypadá úplně jinak. Společně s Dagi jsme se dnes vydali vstříc vodám, které už nějakou dobu nepatří k nejčistším. Zatímco na plavání je vodní hladina stále perfektní, pro potápění je to v těchto dnech zážitek pouze pro otrlé povahy.Viditelnost se totiž propadla až téměř k nule.
Ponořit se do přehrady, kde na vzdálenost natažené paže nevidíte vůbec nic, má však své naprosto specifické kouzlo. Svět pod hladinou se proměnil v temné, tajemné království, kde se mísí zvědavost s lehkým napětím. Každý pohyb ploutví víří usazený sediment a člověku nezbývá než spoléhat na instinkty a vzájemnou důvěru s parťákem.
I přes mizivou viditelnost se ale dnešní ponor neskutečně vyplatil. Jakmile se oči alespoň částečně přizpůsobily šeru, přehrada odhalila své obyvatele v plné parádě.
Hned v několika hloubkách jsme narazili na obrovská, hustá hejna drobnějších ryb, která působila jako jeden velký živý organismus. Proplouvat tímto stříbřitým davem, kdy se kolem vás v kalné vodě mihotají desítky tělíček, byl fascinující zážitek.
Králové hlubin – sumci: Jesenická přehrada nezklamala ani tentokrát. Dnešní den patřil jednoznačně jim. Narazili jsme hned na několik kousků, které s naprostým klidem a elegancí plavali kolen nás jako by nic. Jejich obrysy vynořující se ze zelenavé mlhy měly v sobě něco monumentálního i trochu strašidelného zároveň.Stojí to za to? Rozhodně ano! Mnoho potápěčů dá za pravdu, že ideální viditelnost sice přináší krásné výhledy , ale teprve ponory v náročných podmínkách prověří vaše dovednosti a přinesou nečekaná setkání.
Jesenická přehrada nám dnes ukázala, že život pod hladinou bují bez ohledu na to, zda je vidět na metr, nebo na pět centimetrů.
Blízká setkání v kalných vodách 06-2026
Je neděle 28. června 2026 a nad hladinou panují téměř tropické podmínky. Teploměr ukazuje kolem 40 °C, a tak není lepšího způsobu, jak uniknout úmornému vedru, než se na chvíli ponořit pod hladinu přehrady.
Už v hloubce kolem pěti metrů mě vítá voda o příjemných 17°C. Po rozpáleném dni je to dokonalé osvěžení. Vyrážím na svá oblíbená místa, kde často odpočívají velké ryby, a doufám, že mě ani dnes nezklamou.
Při pohledu ze břehu působí voda téměř křišťálově čistě. Po zanoření ale přichází známá realita letních měsíců. Do hloubky přibližně tří metrů je viditelnost ještě velmi slušná, pod touto hranicí se však prudce zhoršuje. Místy je vidět sotva na dva metry, jinde dokonce ještě méně. Teplá voda a letní podmínky si vybírají svou daň.
Ani horší viditelnost mi ale radost z ponoru nezkazila. V kalné vodě se přede mnou několikrát objevily nádherné ryby, které se vynořily doslova na poslední chvíli. Právě taková nečekaná setkání mají své jedinečné kouzlo – nikdy nevíte, co se z kalných hlubin vynoří..
Byla to sice jen krátká hodinka pod hladinou, ale přinesla přesně to, co jsem hledal – příjemné ochlazení, chvíli klidu a další krásné zážitky z podvodního světa. I když viditelnost nebyla ideální, příroda opět ukázala, že pod hladinou se vždy najde něco, co stojí za to objevit.
Hezkou podívanou.